Dopoledne a odchod

Den začal lehce příjemnějším budíčkem v 8:00 (oproti standardním 7:30), tudíž i snídaně byla posunuta o půl hodiny, dopoledne bylo vyhrazené psaním článků z prvního dne, což bylo velmi užitečné, a také přípravě na to, co nastane – cesta na západ slunce. Na ten se vyráželo v 14:00, no spíše v 14:30, než se jeden nejmenovaný vedoucí připravil (tedy byl to Láďa, ale pšššt 🤫).

Cesta, Večeře a Zase Cesta

A vyrazilo se, šlo se nejdřív přes Sedmidolí, kde jsme byli minulý rok, potom přes Petrovu boudu, kde je útulna pro turisty, kde si člověk může dát například horkou čokoládu, kávu, čaj a třeba také koláč, za cenu, kterou jste ochotni dát. Pokud by vás zajímali boudy a chaty zde v okolí bude na to napsána reportáž, tak sledujte stránku našeho týmy. Zpátky k cestě… potom jsme šli po červené turistické stezce, přes Dívčí kameny na Mužské kameny, kde jsme si dali večeři. Příděl se skládal z bagety, která obsahovala také kuřecí řízek, jinak standartní bageta, z arašídových křupek (s designem Pat a Mat™) a pomerančového džusu. Dále se pořád pokračovalo, až jsme došli na sněžné jámy, kde jsme začaly čekat na západ slunce. Cestu můžete vidět na mapách zde:

Cesta tam: https://mapy.com/s/kegaselega

Cesta zpět: https://mapy.com/s/kugezozeso

Celá cesta: https://mapy.com/s/nucesovoma

Západ slunce

Na západ jsme čekali cca 45 minut, ale stálo to za to, západ a usuzuji, že i výhled jsou tu hezčí než na Sněžce, nikdo tu není a prostě na tom něco je, myslím že fotky mluví samy za sebe.

Cesta zpět

Cestou zpět jsme šli co nejkratší trasou, s čelovkami na hlavě a modlili se, ať se někde nerozbijeme či nespadneme v úplné tmě, kterou najdete jen na horách, kde ani ta nejvýkonnější baterka není dostatečná. Naštětí se nikomu nic nestalo.

by Mikuláš Lefner