Čtvrtý den – čtvrtek počal jako každé jiné ráno budíčkem. Tentokrát byl budík v 8 hodin ráno a snídaně o půl hodiny později. Tudíž v 8:30. Ke snídani jako každý jiný den jsme měli švédský stůl, ale tentokrát tam byly i specialitky. Tentokrát tam bylo hroznové víno, ananas a koblihy. Každý den bývá něco, jako jsou třeba párky atd. Po snídani jsme měli cca do deseti hodin čas na editaci a dodělávání těchto příspěvků a osobní volno. V těch 10 hodin jsme měli sraz a vyrazili jsme o něco později na bowling. Přišli jsme na bowling do Špindlu, kde jsme po chvíli technických problémů na dráze začali hrát. Měli jsme zaplacené dvě hodiny, které jsme využili celé a užili si to. Někdy lehce s nervama ale stále, užito. V průběhu hry bowlingu jsme taky měli tu možnost si jít něco zakoupit za pití k předraženému místnímu baru, nebo později malou skupinku lidí vzal vedoucí na nákup do místního JIPu (něco jako coop, jen dražší). Na bowlingu byla úžasná přátelská atmosféra, hlavně když se vedoucí rozhodli si taky zahrát. to bylo něco. Cesta zpět byla zase rozdělena pro dvě skupinky. jedna skupinka co jela autem rovnou od bowlingu až na chatu a druhá skupinka co si popošli, vyzvedla je auta až později po vyložení první půlky na chatě. Zde pro nás už byl výborný oběd připraven. Najedli jsme se a pak jsme měli chvíli čas regenerace a obecně volný čas i na dělání těchto článků. Cca ve 3 hodiny nás ale čekal další program, a to byl orientační běh. Zase jsme byli transportováni ke Špindlerově Boudě u hranic s Polskem. Tam jsme dostali instrukce, kudy jsme měli projít, vzali jsme mapy, co jsme dostali ještě před odjezdem a začali jsme plánovat kudy půjdem. Dostali jsme instrukce, že máme vyfotit a najít si informace k : Petrově Boudě, Dvořákovo / Moravské Boudě, Davidovým Boudám a nakonec k Medvědí boudě. Trasa byla naplánována cca na 7kilometrů a cca to tak i bylo. Vyrazili jsme teda ze Špindlerovy Boudy směrem na severozápad po hranicích mezi Českem a Polskem. Dorazili jsme na první cíl asi tak po 35 min cesty. Na Petrovy boudy. Tam už pár skupinek co šli před náma odpočívali. My si tam dali pouze horkou čokoládu nebo něco na zahřátí a dali jsme se dál do cesty. Náš směr byl tentokrát na jihozápad na Dvořákovu boudu a rovnou i na Moravskou Boudu. Jelikož tyto dvě boudy byly u sebe, shrnuli jsme je obě, i když jsme nemuseli. Dále jsme se vrhli cestou na jih k Davidovým Boudám, kde jsme se rovnou i na malinkou chviličku zastavili na Lesním samoobslužným baru. tam jsme si odskočili a koupili někteří limonádu a vrhli se rychle na cestu, protože jsme věděli, že další skupiny nám jsou v patách. Vydali jsme se tedy lesní cestou až k Medvědí boudě, kde na nás čekal pravý český Krakonoš. Že je pravý jsme zjistili tak, že měl zrovna na stole pivo a to by nebyl čech kdyby neměl zeo :). Krakonošovi jsme tedy měli ukázat důkaz (fotky), že jsme byli u všech bud a povyprávěli jsme mu nějaké informace, které se týkaly každé chaty co jsme měli nafocenou. Tam jsme se po chvíli vyprávění vydali na cestu, kterou nám Krakonoš určil a pouhou náhodou jsme se dostali až na Patejdlovku, neboli na naši chatu. Zajímavé je, že jsme jako tým vyráželi ze Špindlerovky jako čtvrtí z pěti ale zpátky na Patejdlovku jsme dorazili jako druzí. Zde jsme chvíli měli osobní volno než došly všechny zbylé týmy a po chvilce ještě odpočinku jsme šli rovnou na skvělou večeři. Ten den se jim opravdu to jídlo povedlo. Měli jsme totiž plněné bramborové knedlíky s uzeným masem, s zelím a restovanou cibulkou. Opravdu jsme byli dobře najezeni všichni. Po jídle jsme zase měli cca 15 minutek volno nejen pro sami sebe ale i pro dělání těchto stránek (někteři… žeano pane Tomáši Pělucho…pane kapitáne týmu…) . Ve 20:45 jsme měli sraz a vedoucí nám šli povídat a zároveň nás pochválili za vzorný orienťák bez bordelu a bez průšvihů. Dostali jsme informace i o následujícím dni a poté jsme šli zase na pokoje a někteří do zasloužené vířivky. Pak už jenom chvíle odpočinku a dodělávání těchto článků (zase pouze někteří, viz výše), hygiena a teď vám mohu pouze popřát dobrou noc a jdeme spát.