Na celodenní výlet jsme vyšli už po deváté, protože jsme měli před sebou více než 20 kilometrů a přibližně 890 metrů výškových.

Protože jsme moc nestíhali, tak jedna půlka tábora jela auty na začátek Staré Bucharovy cesty a druhá je musela dohnat pěšky. Protože skupina, co jela auty, byla pomalá a ta druhá skupina, co šla pěšky, téměř běžela, tak se potkali hned.

Nejhorší úsek naší cesty nastal – stoupání 500 metrů výškových na 3 kilometry cesty. Tento úsek vedl od Špindlu rovnou na vrchol Kozích hřbetů. Slunce pálilo a konec byl v nedohlednu, alespoň jsme měli krásné výhledy třeba na Dlouhý důl.

Poté, co jsme dorazili na vrchol Kozích hřbetů, tak jsme si dali oběd, bagetu s kebabem. Byli jsme hodně znavení tím výstupem, takže nějaké občerstvení se hodilo.

Když jsme se pokochali výhledy z Kozích hřbetů, tak jsme se vydali na Luční boudu. Na Luční boudě jsme si dali borůvkový koláč, tento koláč je už pro náš tábor tradicí.

Zde jsme se zase občerstvili, někteří si odpočinuli u hraní karet, a poté jsme se vydali směrem do Polského národního parku Krkonoše.

V Polsku jsme se prošli okolo Małego Stawu a Wielkiego Stawu, prošli jsme přes Słonecznik a zpět do Česka jsme vstoupili přes Špindlerovu boudu.

Na Špindlerově boudě jsme se rozdělili na dvě skupiny: rychlejší a pomalejší. Rychlejší šli s Láďou a Johnnym a ti pomalejší šli s Terkou a Ríšou.

Náš cíl byl u naší boudy, zde se obě skupiny setkaly přibližně s půlhodinovým rozdílem.

Náš den jsme zakončili večeří, kterou nám uvařila účastnice soutěže MasterChef Česko 2023, Joy Rank. Udělala nám těstoviny s rajskou omáčkou, masem a houbami. Všem, co snesli houby, tak chutnalo.

Po večeři jsme měli čas na dopsání našich článků a u toho jsme si pustili táborový film z Expedice Krkonoše 2024.

A večer už se blíží, my jdeme spát a zítra si užijeme více odpočinkový den, ale o něm až zítra.