Ráno jsme se vzbudili s bolavými zády, postele jsou totiž malilinko tvrdší. Vedoucí nás hned po snídani překvapili s úžasným nápadem. Proto jsme si zabalili saky paky a vyrazili na Ptačí kameny. Cesta byla dost kopcovitá a kamenitá. Z nádherně strmých mini skal jsme před námi viděli Medvědín a Brádlerovy boudy.


Z Ptačích kamenů jsme se vydali na Mužské kameny, to jsme ale nevěděli že jsme si nevzali dostatek vody. Na Mužských kamenech nám začalo docházet že asi umřeme žízní. Dívčí kameny byli před námi a my si mysleli že nám upadnou nohy. A však jsme se vyškrábali na malý kopeček a šutráky byli před námi. Z nich jsme viděli celý obrovský kopec, který jsme museli asi půl hoďky zpět vyjít.

Láďa nám ale oznámil že asi kilák odsuď se nachází Petrovy boudy. Zde jsme si dali naší poslední pauzu, natočili milovanou vodu a začali utíkat před bouřkou zpět do naší chaty.

V naší chatě jsme se ale moc dlouho neohřáli, vydali jsme se totiž na přednášku do centra KRNAP. Všichni kluci a pár holek se přemístili pěšky do Špindlerova mlýna, zbytek jel auty. Když už jsme se blížili k jistému cíli, tak dva nejmenovaní táborníci (Pan P a Pan L) se pokusili odcizit lampičky z trávníku. Hoši byli samozřejmě spravedlivě potrestáni (dostali na holou).
Velice milá paní nás přivítala krátkým filmem na televizi z devadesátek, poté co nás boleli oči jsme si mohli prohlédnout nefungující interaktivní tabuli a záchranářské vybavení. Naši milí vedoucí nás překvapili krátkým výletem do blízkého obchodu s papáníčkem. Při pohledu na ceny se nám zvedal žaludek. Po kraťoulinké přestávce jsme se vydali zpět do chaty. Skupina holek jela autem a čtrnáct kluků+ vedoucí Honza šli pěšky. Klučíky chytnul MEGA slejvák (ale všichni jsou v pořádku), ale muži se nevzdali a šli dál pěšky. Odpadli jsme do postelí a asi zítra nevstaneme (né jen kvůli postelím)
Tímto končí náš první překrásně namáhající den (zdravíme všechny lidičky kteří si čtou náš první zápis)
Mějte se fanfárově!

18 srpna, 2024 v 7:59 pm
Tak jupi..už to sem leze to počteníčko na dlouhé večery…dali jste si pěkně do těla ale myslím že to za to stálo…ty fotky krásný a výhledy vám jen můžu závidět) naštěstí mě v září čekají výšlapy v Alpách tak to bude taky pokoukání)Tak si formujte těla a lýtka, a i ducha .a všecky .zdravíme Lenka H.